Trestní řízení je nepříjemný proces bez ohledu na to, zda-li jsou lidé v roli pachatelů, poškozených, nebo se účastní odhalování a dokazování trestných činů. Je to nástroj, jak zajistit především právo, málo kdy však spravedlnost. Proto se podívejte, co vás čeká. My o něm víme i to, o čem se druhým ani nezdá.
Trestní řízení trvá v rozmezí několika měsíců až v řádech let. Vše záleží na tom, jak závažná a rozsáhlá je trestní kauza, kolik svědků bude nutno vyslechnout v přípravném řízení a v řízení před jednotlivými soudy, kolik důkazních materiálů bude nutno zajistit a kolik expertních a odborných posudků vyhotovit.
Zahájení úkonů v trestním řízení po doručení oznámení o podezření na spáchání trestného činu konkrétní osoby, subjektu, či neznámého pachatele.
Oznámení o podezření na spáchání trestného činu může podat policejní orgán, státní zastupitelství, správní orgán, fyzická či právnická osoba.
Každým podnětem jsou orgány činné v trestním řízení následně povinny se zabývat a prověřit všechny skutečnosti a okolnosti, které jsou v podání uvedeny a které by mohly nasvědčovat skutečnosti, že se stal konkrétní trestný čin, že jej spáchala konkrétní osoba (pachatel), jakou způsobil škodu, či ujmu poškozené straně, co umožnilo spáchat trestný čin.
Podání vysvětlení podle ust. § 158 odst. 6 tr. řádu
Výzva k podání vysvětlení je doručena podezřelé osobě písemně, kdy podezřelá osoba je povinna se dostavit na příslušný policejní útvar k podání vysvětlení, pakliže dotčená osoba nebude reflektovat na výzvu k podání vysvětlení a bude se podání vysvětlení vyhýbat a to bez opodstatněných důvodů, je policejní orgán oprávněn dotčenou osobu nechat k podání vysvětlení předvést PČŘ.
Pakliže na základě podaného vysvětlení pravděpodobného pachatele a dalších přímých, či nepřímých důkazů svědčících ve prospěch či neprospěch údajného pachatele, rozhodne orgán činný v trestním řízení o dalším postupu, buď zahájí trestní stíhání údajného pachatele, nebo nikoli
V souvislosti s podáním vysvětlení je možné, že po ukončení , či v průběhu podání vysvětlení , učiní policejní orgán úkon a rovnou podezřelou osobu obviní.
Zahájení trestního stíhání podle ust. § 160 odst. 1 tr. řádu
Při zahájení trestního stíhání, které velmi často přímě navazuje na prvotní podání vysvětlení v tentýž okamžik, je stejně tak možné, aby policejní orgán učinil, z opodstatněných důvodů, návrh na vzetí obviněného do vazby. A to z důvodů, že by se mohla obviněná osoba vyhýbat trestnímu řízení, nebo je obviněná osoba ohrožena vysokým trestem, nebo by obviněná osoba mohla pokračovat v dotčené trestné činnosti, nebo by dotčená osoba mohla ovlivňovat svědky.
Pakliže orgán činný v trestním řízení rozhodne (Policejní orgán), že zahájí trestní stíhání podezřelé osoby, tak o této skutečnosti uvědomí podezřelou osobu písemně a to usnesením o zahájení trestního stíhání. V souvislosti s tímto postupem se z původně podezřelé osoby stává osoba obviněná a dle toho jsou osobě obviněné poskytnuta práva. Následuje opětovný výslech obviněné osoby, jež obviněný může a nebo nemusí odmítnout.
Ve své výpovědi může obviněná osoba hájit svá práva způsobem, který umožňuje zákon, může a mnohdy i musí využít práva na advokáta / obhájce. Pakliže zákon stanoví, že v dotčené trestním řízení je nutná obhajoba již v přípravném řízení a obviněný není ochoten, či schopen si obhájce zajistit, tak na základě rozhodnutí soudu, bude obviněné osobě obhájce ustanoven formou ex-offo.
Po zahájení trestního stíhání pokračuje proces vyšetřovací, který skýtá zajišťování důkazních prostředků ve prospěch i neprospěch obviněného, včetně výslechů svědků, které obviněný případně navrhne , stejně tak jsou orgány činné v trestním řízení povinny prověřit všechny skutečnosti a okolnosti, které předloží obviněný na svou obhajobu.
Nad přípravným řízením dohlíží dozorový státní zástupce, na kterého je možné směřovat výhrady a stížnosti vůči vedenému trestnímu stíhání proti obviněné osobě, stejně tak je možné směřovat na dozorového státního zástupce výhrady a stížnosti vůči policejnímu orgánu.
Na základě zjištěného skutkového stavu , zajištěných důkazních prostředků ze strany orgánu činného v trestním řízení v přípravném řízení, dochází k předložení zajištěných materiálů společně s návrhem na podání obžaloby k rukám státního zástupce, který rozhodne, zda-li v dotčené věci budou dále činěny další postupy a zda-li proti obviněnému bude podána obžaloba či nikoli.
Podání obžaloby na obviněného ze strany státního zastupitelství podle ust. § 176 odst. 1 tr. řádu
Obsahem obžaloby je shrnutí skutkového stavu spáchaného trestného činu s odůvodněním objektivní i subjektivní stránky trestného činu, tedy v obžalobě je detailně popsáno, jaký trestný čin byl spáchán, jakým způsobem a kdo dle přesvědčení státního zastupitelství dotčený trestný čin spáchal.
Společně s obžalobou je obžalované osobě doručeno i předvolání k hlavnímu líčení, ve kterém je stanoven přesný termín, kdy se u prvoinstančního soudu začne dotčená věc projednávat.
Hlavní líčení zahajuje předseda / předsedkyně senátu a následně státní zastupitelství přednáší obžalobu dle ust. § 206 tr. řádu
Po přednesené obžalobě ze strany státního zastupitelství dochází k výzvě předsedy / předsedkyně senátu obžalovaných a zároveň k poučení obžalovaných o jejich právech.
Obžalovaná osoba může odmítnout výpověď. Pakliže obžalovaná osoba neodmítne vypovídat má v daném okamžiku prostor hájit svou osobu proti vznesené obžalobě.
Následně dochází k výslechům svědků, případně se souhlasem obžalovaných dle ust. § 211 odst. 1 tr. řádu, dochází k přečtení protokolů o výslechu svědků, učiněných při výslechu u policejního orgánu.
Stejně tak se souhlasem obžalovaných může dojít dle ust. § 213 odst. 1 tr. řádu, k předložení důkazních materiálů (listinných dokumentů ).
Ke každé svědecké výpovědi, ať učiněné u hlavního líčení, či přečtené z protokolu, má obžalovaná osoba právo se vyjádřit. Stejně tak má obžalovaná osoba právo pokládat svědkům přímé dotazy u hlavního líčení.
Ke každému důkaznímu prostředku ( listinných materiálů ) má obžalovaná osoba právo se vyjádřit.
Po provedení všech nezbytných a zákonem stanovených úkonů dochází k závěrečným řečem a návrhům ze strany státního zastupitelství, ze strany obhájce obžalovaného.
Obžalovaná osoba má právo posledního slova před ukončením hlavního líčení
Po ukončení hlavního líčení , přichází neveřejná porada soudního senátu. Na základě výsledků dotčené porady a vyhodnocení všech relevantních důkazů, dochází k vyhlášení rozsudku jménem republiky.
Výrok o vině a výrok o trestu včetně odůvodnění vyhlašuje předseda / předsedkyně senátu.
Poznámka:Je nutné v průběhu prvoinstančního soudu předkládat všechny možné důkazy, návrhy a to ústně či písemně.
Odvolací řízení dle ust. § 254 odst. 1 může formou opravného prostředku ( Odvolání ) podat obžalovaný , pakliže je uznán vinným. Odvolání může také podat státní zastupitelství a to v případě, kdy obžalovaná osoba byla zproštěna obžaloby, či obžalovaná osoba sice byla uznána vinnou, ale státní zastupitelství má zato, že uložený trest, či rozsah vinny není zcela v souladu s návrhem obžaloby.
Odvolání tedy lze podat do:
Odvolací řízení probíhá u odvolacího soudu, jež je přímě nadřazen soudu prvního stupně, který v dotčeném trestním řízení rozhodoval.
Pakliže se tedy jedná o trestní řízení u Okresního soudu ( soudu prvoinstančního ) je nadřazeným soudem Krajský soud.
Pakliže se tedy jedná o trestní řízení u Krajského soudu ( soudu prvoinstančního ) je nadřazeným soudem Vrchní soud
Odvolací soud se zabývá námitkami odvolatele co do objektivní, tak subjektivní stránky věci. Tedy do viny i trestu. Odvolací soud velmi zřídka přijme nové důkazní prostředky, , proto je nezbytně nutné všechny důkazní prostředky na základě kterých následně soud prvního stupně rozhodl, předkládat u prvoinstančního ( nalézacího soudu ). Protože do tohoto rozsudku, který byl na základě důkazní situace učiněn, se budete odvolávat.
Odvolací soud se zabývá námitkami odvolatele, který poukazuje na skutečnost, že se nalézací soud ( soud prvního stupně dostatečně nevypořádal s důkazními návrhy obžalovaného, případně špatně vyhodnotil důkazní situaci aj…)
Odvolací řízení je řízení veřejné, je však možné, aby obžalovaná a nepravomocně odsouzená osoba, požádala o projednání v nepřítomnosti. Důrazně však doporučujeme absolvovat odvolací řízení za jakékoli situace. Mnohdy samotná neúčast obžalované osoby způsobí zpřísnění trestu.
Odvolací soud velmi zřídka vynáší přímý rozsudek ve výroku o vině. Praxe značí, že odvolací soud vrátí věc zpět soudu nalézacímu, aby se znovu a lépe s dotčenou věcí vypořádal. Odvolací soud zřídka činí protichůdná rozhodnutí od rozhodnutí nalézacího ( prvoinstančního soudu )
Odvolací soud však velmi často vynáší pozměňující rozsudek ve výroku o trestu. Mnohdy zpřísňuje, či zmírňuje trest uložený prvoinstančním ( nalézacím soudem ).
ROZSUDEK DRUHOINSTANČÍHO SOUDU JE V OKAMŽIKU VYNESENÍ ROZSUDKU PRAVOMOCNÝ. BEZ MOŽNOSTÍ ODVOLÁNÍ.
Dovolací řízení dle ust. § 265a odst. 1,2,3,4, dle ust. § 265b odst. 1,2 je MIMOŘÁDNÝM opravným prostředkem. O Dovolání rozhoduje v trestním řízení Nejvyšší soud České republiky. Dovolání probíhá v neveřejném zasedání a o jeho výsledku je odsouzená osoba informována usnesením v písemné podobě.
Odvolání je opravný prostředek a jeho podání má odkladný účinek na rozhodnutí nalézacího soudu.
Dovolání je mimořádný opravný prostředek a jeho podání nemá odkladný účinek na pravomocné rozhodnutí nalézacího nebo dovolacího soudu. ( prvoinstančního nebo druhoinstančního soudu )
Odvolání je možné podávat do výroku o vině i trestu. Napadat subjektivní i objektivní stránku rozsudku.
Dovolání je možné podávat pouze do Objektivní stránky rozsudku. Odvolací soud nepřezkoumává výroku o vině a trestu !!!. Odvolací soud dále zkoumá, zda-li v průběhu trestního řízení ( soudního procesu ) byly splněny všechny zákonné postupy.
V případě podání Dovolání , žádným způsobem neoddálí pravomocně odsouzená osoba přímý výkon trestu odnětí svobody
Odvolání může písemně podat nepravomocně odsouzená osoba i advokát nepravomocně odsouzené osoby.
Dovolání může písemně podat výhradně obhájce / advokát.
Lhůta pro projednání Odvolání i Dovolání je zákonem stanovena, nicméně NIKDY NENÍ dodržena, proto je bezpředmětné se na tyto skutečnosti upínat.
Jak dlouho trvá projednání Odvolání nebo Dovolání závisí na složitosti trestní věci, obsahu (množství) spisového materiálu, na akceschopnosti konkrétních soudů a na dosažitelnosti spisových materiálů ( Stává se, že v případě většího množství obžalovaných / odsouzený jsou spisové materiály vytěžovaný v dalších řízeních, a proto se odvolací i dovolací řízení neúměrně protahuje )
Teoretická doba, než dojde k projednání Odvolání je 6 - 9 měsíců v případě nepravomocně odsouzené osoby, která NENÍ ve vazbě.
Teoretická doba, než dojde k projednání Odvolání v případě, že nepravomocně odsouzená osoba JE ve vazbě, je 3 – 6 měsíců.
Teoretická doba, než dojde k projednání Dovolání je 12 měsíců a výše.
Extrémní případy než dojde k projednání Odvolání zaznamenáváme v rozsahu 2 – 3 roky.
Extrémní případy než dojde k projednání Dovolání zaznamenáváme v rozsahu 3 – 4 roky.
V případě úspěšného Dovolání, kdy úspěšnost Dovolání je velmi nízká, je pravomocně odsouzená osoba IHNED na příkaz soudu PROPUŠTĚNA z přímého výkonu trestu odnětí svobody. A trestní věc se VRACÍ k novému projednání k prvoinstančnímu soudu ( soudu nalézacímu ).
Výsledek NOVÉHO soudního řízení bývá v praxi v drtivé většině případu ZNOVU odsuzující rozsudek. NOVÉ projednání trestní věci dostane k vyřízení STEJNÝ soudce, jako v řízení prvním.
Ústavní stížnost je posledním MIMOŘÁDNÝM opravným prostředkem v trestním řízení v rámci justičního systému České republiky. Dále je již možné se pouze obrátit na Evropský soud pro Lidská práva sídlící ve Štrasburku (European Court of Human Rights )
Ústavní stížnost je přípustná pouze v okamžiku, kdy odsouzená osoba VYUŽILA všechny předcházející opravné prostředky a mimořádné opravné prostředky ( Tedy odvolání, dovolání ).
Ústavní soud se OPĚT věnuje komplexně celému trestnímu řízení, Ústavní soud tedy přezkoumává objektivní i subjektivní stránku věci. Vinu, Trest, Procesní pochybení ze strany OČTŘ, žalobce i soudu.
Ústavní stížnost může písemně podat výhradně obhájce odsouzené osoby. To však neznemožňuje přímou účast odsouzené osoby při sepisování Ústavní stížnosti, naopak přímá účast odsouzené osoby je nezbytnou nutností při argumentaci převážně do Subjektivní stránky rozsudků.
Tímto okamžikem je trestní řízení definitivně skončeno.
Pakliže byly vyčerpány veškeré opravné i mimořádné opravné prostředky a ve věci nedošlo k žádné změně, je vykonání přímého výkonu trestu nezvratné.
Stížnost pro porušení zákona je MIMOŘÁDNÝ opravný prostředek, jedná se o podání, ve kterém se kontrolní orgán (odbor justičního dohledu ministerstva spravedlnost) zabývá, zda-li ve vaší trestní věci došlo / nedošlo k porušení zákona č. 141/1961Sb. K přezkumnému řízení je ministerstvem spravedlnosti pověřeno státní zastupitelství, které je nadřízeným orgánem toho státního zastupitelství, které podalo obžalobu.
V přezkumném řízení se kontrolní orgány zabývají objektivní stránkou věci, například špatným hmotně právním posouzením trestného činu.
Cena obhajoby v trestním řízení v případě využití všech dostupných nástrojů se pohybuje v rozsahu nižších stovek tisíc až po jednotky milionů.
