V úvodu je nutné rozlišit, zda-li jste ve směnečném řízení v pozici žalobce nebo žalovaného. Směnečné řízení je velmi rychlou a mnohdy velmi jednostrannou záležitostí ve prospěch žalobce a naopak v neprospěch žalovaného. Nedej bůh navíc v okamžiku, kdy žalovaný / dlužník svůj dluh již fakticky uhradil, ale věřitel i přesto podal směnečnou žalobu.
Pakliže uplatňovaná směnka splňuje všechny formální požadavky a soud nebude mít pochyb o její pravosti, kterou je vhodné podpořit legalizační doložkou, která potvrzuje pravost podpisu dlužníka / žalovaného, je směnečné řízení velmi rychlým procesem, který staví na skutečnosti, že samotná směnka je dokonalým cenným papírem a nepotřebuje k sobě žádné podpůrné podklady, většinou další smlouvy, ke kterým se směnka váže jako zajišťovací prostředek.
V takové situaci je ve velké nevýhodě žalovaný / dlužník, který musí ve velmi krátké době (3 dny) od doručení písemného usnesení o vydání směnečného platebního rozkazu ze strany soudu, zaplatit dlužnou částku žalobci , případně předložit soudu opodstatněné námitky, které budou nárok žalobce rozporovat.
Směnka může být samostatným nástrojem, ale v mnohých případech se jedná o směnku, která slouží jako zajišťovací nástroj k dalším smluvním vztahům, například dlužník si půjčí peníze a jako ručení poskytne nejen podepsanou zajišťovací směnku, ale také vlastní nemovitost formou zástavního práva.
Pokud dlužník nesplní povinnosti vyplývající nejen ze směnky samotné, ale například ze smluvního vztahu, ve kterém směnka hraje zajišťovací roli, tak na řadu přichází řízení před soudem.
Usnesení o nařízení exekuce srážkami ze mzdy povinného dle § 277 občanského soudního řádu.
Pakliže se jedná o situaci, kdy skutečně dlužník nezaplatil a tedy věřitel má právo domáhat se u soudu svých nároků, je bezpředmětné, aby dlužník rozporoval nejen nárok, ale také samotný směnečný platební rozkaz.
Ovšem co dělat, pokud dlužník svůj dluh zaplatil a věřitel přesto uplatnil ve směnečném řízení svůj nárok opakovaně, nebo v průběhu směnku prodal a nový věřitel ji následně uplatnil. v takovém případě se jedná o zneužití neznalosti dlužníka, který neví, že v případě, kdy zanikne samotný závazek, ještě nezaniká samotná směnka, pokud tak není výlučně stanovenou v jiném smluvním ujednání (smenečné listině).
Dlužník v takovém případě může podat námitky, nicméně námitky typu "dluh jsem zaplatil, tady máte výpis z účtu", "dluh jsem zaplatil, tady máte příjmový doklad" (nesměnečné námitky - relativní) nejsou tím, co soudu bude ve směnečném řízení zajímat, pokud nebudou podloženy všemi potřebnými dokumenty jasně mapující příčinou souvislost (což je zmapování procesu tak, aby skutečně provedená platba ve prospěch věřitele, nemohla být například jako námitka odmítnuta, protože nebylo dostatečně doloženo, že se jednalo o platbu skutečně v souvislosti se směnkou a nikoli například dar, nebo platba za jiné služby, či produkty). Kdy tyto podklady nemusí být schopen dlužník obstarat ve tří denní lhůtě, kterou pro případné námitky soud stanoví.
Ve směnečném řízení se za opodstatněné (absolutní) námitky považují ty, které vyplývají z podstaty směnky (zda-li má všechny potřebné a správné náležitosti) nebo z podstaty směnečného vztahu (nikoli z podstaty smlouvy o půjčce). To znamená, že soud bude zajímat, zda-li existuje k pravé a platné směnce také smluvní ujednání, za jakých okolností směnka zaniká, za jakých okolností se může nebo naopak nemůže se směnkou nakládat v průběhu trvání smenečného vztahu nebo i po něm a to v případě, kdy dlužík zaplatí závazek vyplývající ze smlouvy o půjčce.
