Podmíněné propuštění je mimořádný institut, který poskytuje určitou formu dobrodiní pro odsouzené osoby, které mohou, ale také nemusí být propuštěny z výkonu trestu předčasně. Je to motivační, nikoliv nároková záležitost.
Obecně platí, že obsah ani forma žádosti o podmíněné propuštění nemusí splňovat nějaké zvláštní (zákonné) požadavky. Jedna věc je formální žádost a druhá věc je písemné vyjádření odsouzené osoby, které by mělo mít podstatný otisk osobnosti žadatele. V okamžiku, kdy na stůl předsedy nebo předsedkyně senátu dorazí standarní žádost o podmíněné propuštění a propracované písemné vyjádření žadatele, vyvolá to zájem.
Formální žádost o podmíněné propuštění a písemné vyjádření odsouzené osoby jsou jedinými dokumenty, ze strany odsouzené osoby, se kterými je předseda senátu, který o podmíněném propuštění rozhoduje, ochoten se seznámit při doručení žádosti na soud a přidělení věci ke konkrétnímu soudci / soudkyni.
Proto tuto skutečnost nepodceňujte a věnujte přípravě nejen samotné žádosti o podmíněné propuštění, ale i reálným podmínkám pro podmíněné propuštění na svobodu velkou pozornost, protože úspěšnost žádostí o podmíněné propuštění u prvo-vězněných osob je významná pouze z podstaty toho, že jsou prvo-vězněné. Ovšem u osob, které jsou ve výkonu trestu odnětí svobody opakovaně je propustnost v rámci českého vězeňství minimální. V takovém případě má osoba, která je ve výkonu trestu odnětí svobody poněkolikáté možnost podání mimořádného opravného prostředku k Ústavnímu soudu ČR. ( Reálná doba vyřešení případu je 1 ROK od podání ústavní stížnosti )
Zatímco v prvních dvou případech je situace zcela jasná, tak v dalších třech už tomu tak není, pojďme se na to tedy podívat
Jestliže podává žádost o podmíněné propuštění rodinný příslušník, je potřeba, aby se prokázal přímou vazbou na odsouzenou osobu. Pokud podá žádost o podmíněné propuštění rodinný příslušník, tak soud následně vyzve odsouzenou osobuu a to prostřednictvím věznice, aby se vyjádřil-a k tomu, zda-li s podáním žádosti souhlasí a zda-li se k řízení o podmíněném propuštění připojuje. Pokud se odsouzená osoba připojí, soud si dále vyžádá posudky a nařídí veřejné projednání. Připojení k žádosti o podmíněné propuštění je formalita a probíhá tak, že odsouzená osoba je povolána ke svému vychovateli a ten ji/mu dá podepsat písemný souhlas. Pokud se odsouzená osoba nepřipojí, soud věc odloží a neprojedná
Pokud požádá o podmíněné propuštění odsouzené osoby ředitel věznice, tak tuto žádost musí ředitel odůvodnit. Tuto možnost řediteli věznice uděluje zákon. Tato situace nastává velmi zřídka, ředitelé a ředitelky věznice velmi dobře zvažují, za koho žádost o podmíněné propuštění podají a za koho ne. Kdyby podávali žádosti jako na běžícím pásu, jejich důvody a opodstatnění by nemělo takovou váhu. Pokud podá žádost ředitel nebo ředitelka věznice, je vyšší pravděpodobnos, že soud odsouzenou osobu propustí, než-li by žádost podal kdokoliv jiný.
V případě, že o podmíněné propuštění odsouzené osoby požádá nezisková organizace, musí se k této žádosti taktéž odsouzená osoba následně připoji, jako v případě podání žádosti rodinným příslušníkem. Neziskových organizacíc je velká spousta a velmi často se stává, že soud nepříjme žádost, ani argumenty neziskové organizace jako opodstatněné. Aby se tak nestalo, je na odsouzené osobě i neziskové organizaci, aby dostatečným a maximálně možným způsobem prokázali vzájemný a dlouhodobý kontakt mezi odsouzenou osobou a neziskovou organizací. Pak soud může přihlédnout ke všem okolnostem, které provázely navázání kontaktu odsouzeného s neziskovou organizací a může to vyhodnotit kladně ve vztahu k odsouzené osobě. Vyvarujte se však omylům, kdy se odsouzené osoby domnívájí, že postačí 2-3 dopisy s neziskovou organizací a ta pak za odsouzenou osobu podá žádost o podmíněné propuštění. I kdyby to udělala, tak soud tento vztah bude vnímat spíš negativně a nikterak si nepomůžete.
Fakticky je možné podat žádost o podmíněné propuštění cirka měsíc před zákonným termínem.
To tedy znamená, že pokud například byla stanovena výše trestu 12 měsíců a odsouzená osoba nastoupila 1.1.2021 a splňuje zároveň podmínku 1/3, tak fakticky může odeslat obálku s žádostí o podmíněné propuštění 1.4.2021. A takto můžete počítat všechny případy, kromě trestu vyjímečného (doživotí). Proč to tak je, je jednoduché. Než se vyřídí celé "kolečko" ohledně posudků, nařízení termínu aj..., tak se čas uchýlí k zákonnému termínu a vy ušetříte čas ve váš prospěch a může se zákonný termín velmi přiblížit tomu reálnému datu projednání. Když to odešlete v obálce až 1.5.2021, tak reálné projednání bude až v 6.měsíci a tím zbytečně prodloužíte setrvání odsouzené osoby za mřížemi.
To, jaká podmínka se vztahuje na konkrétní odsouzenou osobu se dozvíte v § 88 trestního zákoníku
Nadepsaný soud (Jedná se o okresní soud, který rozhoduje o podmínečných (podmíněných) propuštěních v konkrétní věznici, kde má místní příslušnost a kde odsouzená osoba vykonává svůj trest)
Odsouzená osoba (Zde uveďte jméno, příjmení, datum narození, můžete uvést také trvalé bydliště a stejně tak je vhodné, abyste uvedli „t.č. ve VTOS: Název věznice, kde se odsouzená osoba nachází)
Věc: Žádost o podmínečné propouštění z výkonu trestu odnětí svobody dle ust. § …. (Zde uveďte paragraf, odstavec a písmeno, podle kterého žádá odsouzená osoba o podmínečné propuštění. Bude se to vztahovat k tomu, zda-li odsouzená osoba žádá o podmínečné propuštění po 1/3 trestu, 1/2 trestu , 2/3 trestu aj…) – příslušné znení naleznete v § 88 trestního zákoníku
Oslovení soudu: Nejlépe „ Vážený soude "
Obsah žádosti může být například takovýto: Využívám svého zákonného práva a touto písemnou formou žádám soud o podmínečné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody. V tuto chvíli splňuji dle mého názoru všechny zákonné podmínky pro podmínečné propuštění. Vykonal jsem stanovenou délku trestu pro možnost podmínečného propuštění, ve výkonu trestu se chovám řádně, plním všechny povinnosti a omezení plynoucí z výkonu trestu, nebyl jsem kázeňský trestán a v případě propuštění na svobodu mám zajištěn příslib bydlení a příslib zaměstnání
Datum a vlastnoruční podpis žadatele: Jan Novák, 1.1.2020, 10.8.2021
Žádost o podmíněné propuštění by měla mít kvalitní strukturu i obsah.
Formální strukturu žádosti o podmíněné propuštění lze najít ke stáhnutí na všech portálech, které se zabývají vězeňskou problematikou.
Ovšem obsah, to je nejvýznamnější část žádosti o podmíněné propuštění.
Takto vypadá výsledek obsáhlé žádosti o podmínečné propuštění
Pokud by přece jen žádost o podmíněné propuštění byla zamítnuta, zlepšete vaší blízké osobě těžké chvíle a pošlete ji/jemu balík do vězení.
Druhým významným dokumentem při žádosti o podmíněné propuštění je „Písemné hodnocení odsouzeného“ , které Okresnímu soudu zasílá kmenová věznice, ve které odsouzený / odsouzená vykonává trest odnětí svobody a které zpracovávají zaměstnanci věznice.
Pakliže očekáváte, že tito zaměstnanci věznic budou právě Vašeho manžela otce, syna , či kohokoli jiného posuzovat individuálně a že s Vaší blízkou osobou pracují dle stanoveného programu zacházení, který by měl docílit plné resocializace osoby, která se nachází ve výkonu trestu odnětí svobody, tak tomu bohužel v žádném případě není.
Zaměstnanci, kteří zpracovávají písemné hodnocení odsouzené osoby k podmíněnému propuštění (speciální pegagog, psycholog, vychovatel a sociální pracovník ) postupující zcela standardním způsobem. Mnohdy učebnicově ignorují jakékoliv subjektivní poznatky odsouzené osoby, což by se dalo očekávat, ovšem tito zaměstnanci ignorují i objektivní (odborné) poznatky vlastních kolegů, nad rámec toho ignorují dokonce i objektivní skutečnosti, které jsou doložitelné a prokazatelné.
Zcela zacykleným způsobem praktikují standardizované postupy tzv. „můstry“ , ve kterých formou úpravy, mění pouze osobní údaje odsouzené osoby a počty kázeňských odměn, případně kázeňských trestů a ostatní formální skutečnost vztahující se k odsouzené osobě.
Informace, které jsou odsouzené osobě předkládány v okamžiku seznámení odsouzeného s písemným hodnocením k podmíněnému propuštění, nejsou nikdy kompletní a konečné. V rámci interní komunikace mezi věznicí a Okresním soudem dochází k poskytnutí veškerých další irelevantních poznatků k odsouzené osobě, například množství kázeňských trestů, které byly odsouzené osobě v minulosti uděleny. Či jiné subjektivní poznatky zaměstnanců věznice k dotčené odsouzené osobě, například v oblasti charakteristických rysů.
Odsouzená osoba má právo odmítnout podepsat dotčené písemné hodnocení k podmíněnému propuštění a to za předpokladu, že v něm spatřuje závadnost, kterou může racionálně a objektivně vyvrátit. V takovém okamžiku může odsouzená osoba požádat kompetentního a zodpovědného zaměstnance, který dotčenou část písemného hodnocení k podmíněnému propuštění vyhotovoval, o vysvětlení a případnou nápravu. Což však ničeho zásadního nezmění, protože soud dostane k dispozici hodnocení v původní verzi.
Žádost o podmíněné propuštění a především vytvoření podmínek pro pozitivní rozhodnutí soudu je dlouhodobý proces, proto doporučujeme započít tento proces alespoň 1 rok před splněním zákonné podmínky – tzn. vykonání alespoň 1/3, 1/2, 2/3 trestu dle závažnosti spáchaného trestného činu.
Podmíněné propuštění neznamená jen pár vyplněných papírů tzn. žádost o podmíněné propuštění, potvrzení o bydlení a pracovní příslib a pak následné zklamání z neúspěchu, je to systematický proces přípravy podmínek nejen v civilním Světě, ale především v samotném vězení.
Je potřebné zasypat soudy argumenty, se kterými se budou muset vypořádat. A to pro Vaše blízké nevytvoří rádoby odborník za kafe a cigaretu.
